Svrab psů a koček

Svrab je často skloňován v souvislosti s lidmi, mohou jej však chytit i vaši domácí mazlíčci – psi a kočky.

Jak jej poznat a co v takové situaci dělat?

Svrab, dříve zvaný také jako prašivina (nepřesný název), je extrémně nakažlivé onemocnění, které může být smrtelné, pokud jej nezačneme léčit. Napadá nejen psy a kočky, ale také lišky, fretky, ovce, kozy, skot, prasata a velbloudovité. Jde o zoonózu (onemocnění přenosné ze zvířete na člověka).

V dnešní době rozpoznáváme u domácích psů a koček několik druhů svrabu. Nejčastěji jde o „pravý“ sarkoptový svrab způsobený zákožkou svrabovou (Sarcoptes canis), ušní svrab způsobený strupovkou ušní (Otodectes cynotis), červenou prašivinu neboli demodikózu, kterou má na svědomí trudník psí (Demodex canis) a u koček převládá notoedrový svrab koček (svrabovka kočičí – Notoedres cati).

Příznaky jsou u všech podobné, ve článku podrobněji rozebereme nejčastější druh svrabu, a to sarkoptový.

Co svrab způsobuje?

Původcem onemocnění je malý parazitický roztoč zákožka svrabová, který dosahuje velikosti 0,2 mm. Pouhým okem ho tedy neuvidíte, je potřeba použít mikroskop. Hloubí si v kůži 1 – 3 cm dlouhé chodbičky, živí se kožními buňkami a tkáňovým mokem psa.

Sameček ihned po páření umírá, samička se vrátí do vyhloubených chodbiček v kůži a naklade zde až 50 vajíček. Nežijí déle než 2 měsíce, mají však velmi rychlou reprodukci, z vajíček se v dospělce vyvíjí zhruba 3 týdny.

Samotné chodbičky v kůži psa nesvědí, mohou na první pohled vypadat jako pupínek nebo pouhé zčervenání. Výkaly roztočů v chodbičkách pod kůží však začnou silně dráždit jeho imunitní systém, což vede k hypersenzitivní (alergické) reakci.

Ta vyvolává silnou svědivost a zvíře se začne úporně škrábat. Tím si způsobuje drobné ranky a odřeniny, do kterých se dostávají bakterie a kvasinky z povrchu kůže, ze srsti a z drápů.

Proto je svrab téměř vždy spojen se zánětlivou, mokvající a ztluštělou kůží a se vznikem strupů. Později začíná být srst psa vlivem škrábání matná nebo polámaná a začíná vypadávat – vznikají holá ložiska.

Svrab se vyskytuje nejdříve na místech s menším výskytem srsti – uši, hřbet nosu, slabiny, břicho. Kvůli nekonečnému svědění bývá zvíře často velmi nervózní, neklidné, není na tom psychicky dobře, pořád se snaží jen poškrábat. Problém ho může dokonce budit ze spánku a brát mu chuť k jídlu.

Kvůli extrémní nakažlivosti je nutné psa nebo kočku izolovat od ostatních domácích zvířat. Roztoč se může přenést i na vás, nebudete však mít zdaleka tak špatný průběh, jako váš mazlíček.

Lidé nejsou pro zákožku svrabovou napadající psy ideálními hostiteli, a tak vás nejpozději do 4 týdnů opustí. V průběhu ji můžete zaznamenat jen jako pár pupínků vzhledu komářího štípnutí.

Jak se svrab přenáší?

Zvíře se nakazí buď přímo od jiného nakaženého zvířete (lovečtí psi od lišek, jezevců, jiných psů, koček…) nebo nepřímo z různých kontaminovaných předmětů či z prostředí (hračky, kartáče, deky, tráva, vodítka a postroje…).

Při podezření na svrab na nic nečekejte a navštivte co nejdříve veterináře. Nejen že může být váš pes nebezpečný pro své okolí přenášením infekčního onemocnění, ale zákožka svrabová jej také výrazně oslabuje a komplikuje mu život.

Mezi nejpoužívanější diagnostické metody patří kožní seškrab. V mikroskopu se pak hledají samotné samičky zákožek, jejich vajíčka, larvy nebo výkaly. Metoda není vždy spolehlivá, protože ložisko nákazy se může vyskytovat na jiném místě na těle, než byl proveden seškrab.

Dále lze stanovit protilátky z odběru krve, ty jsou však průkazné až od 14. dne po nakažení. Často se provádí lidový „reflexní test“, kdy zvíře poškrábeme na uchu, a pokud je kvůli svrabu silně svědivé, pes začne zvedat a natahovat zadní nohu na téže straně, aby se poškrábal.

Strupovka ušní (otodectes cynotis) způsobuje ušní svrab, napadá více psy než kočky a je viditelný pouhým okem jako malé bílé pohyblivé tečky. V tomto případě se opět nevyplatí na nic čekat a nejlepší možností je hned spěchat k veterináři. V uchu se může vlivem škrábání a hromadění ušního mazu rozvinout zánět.

Kromě výše popsaných druhů svrabu trpí kočky navíc notoedrovbým svrabem (původce je svrabovka kočičí – notoedres cati), který se projevuje také silným svěděním a zesilováním kůže. Kůže se skládá do vrásek, pokrývá se suchými lupy, tmavne a postupně tvrdne.

K léčbě svrabu veterinář nasadí celková antiparazitika ve formě spot-onů nebo orálně podávaných ochucených tablet (stronghold, advocate, možný i ivermektin). Pokud zvíře trpí opravdu hodně podrážděnou a svědivou kůží, může nasadit glukokortikoidy na celkové zklidnění pokožky. Pokud máte doma více zvířat, nestačí léčit jen postiženého jedince, měli by být ošetřeni všichni.

Vyčistěte domácí prostředí

Je nutné vyčistit také prostředí – pelech, koberce, hračky. Všude na těchto místech se zákožka může držet, a i po vyléčení zvířete se může infekce obnovit. Ideální je čištění horkem, varem (parní čistič) nebo mrazem. Kotce a klece nechte ideálně alespoň 4 týdny prázdné.

Při jakýchkoliv nejasnostech se obraťte na svého veterináře, instruuje vás k nejlepšímu možnému výsledku.

Svrab v domácnosti je nepříjemná věc, naštěstí však nejde o něco, čeho by se nešlo zbavit.