Přestože na vás si psí demodex nepřijde, vašemu zvířeti dokáže od narození velmi znepříjemnit život. Trudníci psí (demodex canis) jsou drobní, běžně se vyskytující roztoči.
Obsah článku
Trudník psí
Trudník je roztoč, který žije téměř na každém psovi v oblasti chlupových folikulů a mazových žláz, určité druhy těchto roztočů napadají také kočky a křečky.
V malém množství jsou naprosto neškodní a živí se jako komenzálové (mají z žití na zvířeti prospěch, ale nijak neovlivňují kvalitu jeho života).
Dosahují velikosti maximálně 0,4 mm a jsou tak viditelní pouze mikroskopem, kterým je můžete pozorovat jako živočichy doutníkovitého tvaru se čtyřmi páry končetin.
Příznaky demodexu
K propuknutí nemoci zvané demodikóza dochází při jejich přemnožení nebo při oslabené imunitě zvířete, existují také genetické predispozice.
Onemocnění má dvě formy, lokální a generalizovanou.
Lokální (nebo lokalizovaná) forma má častější výskyt, je však mnohem méně problematická. Vyskytuje se zejména u štěňat do 10. měsíce věku na místech, kde jsou nejvíce v kontaktu s matkou při sání mléka – hřbet nosu, okolí očí a tlamy, často na končetinách.
Na zvířeti po nakažení najdete začervenalá ložiska bez srsti nebo s vypadávající srstí, případně suché šupinky na kůži. Pozitivní však je, že tato forma onemocnění často sama vymizí, obvykle do 1,5 roku života zvířete.
O něco komplikovanější je generalizovaná forma. Dochází k ní u jedinců s oslabenou imunitou vlivem poruchy imunity, jiné nemoci, stáří nebo imunosupresivní léčby (podávají se léky, které zabraňují činnosti imunitního systému nebo jej potlačují, například u transplantace, aby tělo orgán nebo tkáň neodmítlo). Tato forma zasahuje celé tělo a k pouhému začervenání se připojuje sekundární bakteriální infekce způsobující hluboký zánět kůže.
NÁŠ TIP: Přečtěte si náš článek o svrabu u psa.
Kůže se tak stává svědivou, ještě více zarudlou, objevuje se hyperpigmentace (= nerovnoměrná pigmentace pokožky, tmavší skvrny), ztluštění kůže a tvrdé krusty.
V této fázi už se pes úporně škrábe, čímž průběh nemoci ještě zhoršuje – vytvoří si malé ranky, do kterých se dále zanáší infekce způsobující zánět. V této fází se objevují pustuly (pupínky), které mohou mít hnisavý až krvavý obsah.
Jak bylo výše zmíněno, nejvíce jsou ohrožena čerstvě narozená štěňata, která ještě nemají plně vyvinutou imunitu a na jejichž matce se trudníci přemnožili. K nákaze dochází při porodu přímým přenosem z kůže matky na potomka a při kojení.
Fena, jejíž potomci zápasí s demodikózou by se měla vyřadit z chovu, aby dále nešířila genetické predispozice pro potíže s trudníky. Druhou nejvíce ohroženou skupinou jsou jedinci se sníženou imunitou.
Demodex naštěstí není volně přenosný ze zvířete na zvíře, ani na člověka. Není možné jej také chytit z okolního prostředí, protože ve volném prostředí (mimo zvíře) ztrácí infekčnost. Nejnáchylnější jsou k potížím krátkosrstá plemena (mopsi, buldočci, staffordi).
Vyšetření demodikózy u psa
Při podezření na demodikózu navštivte co nejdříve veterináře, který vám potíže buď potvrdí, nebo vyvrátí, a hlavně vám doporučí nejlepší možný další postup. Diagnóza se provádí pomocí hlubokého kožního seškrabu v místě problému a mikroskopováním vytrženého chlupu u kořínku (folikulu) či obsahu pustuly. Demodex se dá prokázat i kožní biopsií (uříznutím kousku kůže a posláním do laboratoře) s histopatologickým vyšetřením. Nejmodernější metodou diagnostiky je průkaz pomocí PCR.
Při terapii se první ze všeho doporučuje zvíře ostříhat (oholit) a používat desinfekční šampon na koupání, který kůži uvolní a otevře chlupové váčky. K léčbě se nejčastěji používá antiparazitikum Amitraz ve formě koupelí nebo spot – onů. Amitraz má nepříjemný charakteristický zápach, a tak si zážitek s touto léčbou budete pamatovat ještě dlouho, zabírá však u více jak 80 % postižených zvířat.
Léčba trudníku
Léčba je dlouhodobá, paraziti jsou vůči povrchovým antiparazitárním přípravkům odolnější, protože se schovávají pod kůží v chlupových folikulech. U lokálních forem s lehčím průběhem mohou pomoci tablety Bravecto, které jsou původně určeny proti blechám a klíšťatům.
Při generalizované formě, kde je přítomen i zánět kůže, je potřeba aplikovat antibakteriální terapii (nasazení antibiotik) a antiparazitární přípravky současně. I přes intenzivní léčbu se však může vracet a opakovat, hlavně u starších jedinců. Při neléčení přejde do chronického stádia a psovi zůstanou postižená ložiska v okolí očí a končetin.
Demodikóze nelze preventivně zabránit, a tak nejlepší, co můžeme udělat, je nechat si poradit od veterináře.