Každý pejsek potřebuje ke svému štěstí pohyb na čerstvém vzduchu a je na vás, jako jeho páníčkovi, abyste mu ho zajistil. Otázkou však zůstává, jak často by se psi měli venčit?
Liší se frekvence venčení v závislosti na věku psa? A jak dlouhá by měla být doba venčení? Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek se dozvíte v tomto článku.
Ačkoliv je v dnešní době většina psů již navyklá domáckému způsobu života a mnoho plemen je tuze rádo, že místo pobytu na dvoře mohou okupovat lidský příbytek, všichni psi samozřejmě stále potřebují pravidelný pohyb venku.
Obsah článku
Venčení je pro psy ostatně bezpochyby jedna z nejoblíbenějších aktivit. Většina z nich po zašustění obojku zbystří a svým radostným máváním ocasu dává jasně najevo, abyste moc nezdržovali a rovnou se vydali za dobrodružstvím za zdmi vašeho bytu.
Možná vám na mysli vytanula otázka, že venčení vašeho miláčka přeci není žádná věda, a tak postrádáte smysl či důležitost tohoto článku. Opak může být ale pravdou, neboť venčení psů je důležitou společenskou otázkou, která se dokonce dostává i do legislativy některých států.
V sousedním Německu například již od srpna loňského roku projednávají vydání směrnice, která by německým majitelům nařizovala minimálně dvě procházky se psem denně, které by měly dosáhnout minimálně 60 minut. Jiný příklad nám nabízí Čína.
V jedné z čínských provincií totiž v loňském listopadu vstoupilo v platnost nařízení, které naopak zakazuje venčení psích mazlíčků. V případě třetího provinění hrozí psům dokonce utracení.
Zákon měl zabránit útokům psů na kolemjdoucí, nicméně po poměrně velké bouři nevole úředníci slíbili, že vše přehodnotí.
Na těchto příkladech tedy vidíme, že i tak zdánlivě obyčejná věc jako je venčení domácích mazlíčků se stane jedním z hlavních bodů legislativních procesů. Nyní ale už k otázce, jaká frekvence venčení by pro vašeho psa mohla být ideální.
V jaké časy chodit venčit?
Časový harmonogram venčení se má v každém případě sestavovat individuálně. Ideální plán by měl v sobě spojit časovou vytíženost páníčka a potřebu pejska.
Obecně se však doporučuje zavedení takového rozvrhu, který by pejskovi dopřál venčení každých 8 hodin.
Delší období zadržování moči by totiž mohlo mít neblahé následky. Plán venčení by se pak měl upravovat mimo jiné také v závislosti na aktuálním počasí.
Správná délka venčení
Zvláštní pozor byste si měli dávat v zimním období. Stačí, aby teploty padly lehce pod bod mrazu a některým pejskům mohou vlivem mrazu hrozit zdravotní problémy.
To platí zejména u malých či starších psů. Psům s hustou srstí a predispozicemi pro pobyt venku nebude dělat chladné počasí žádné problémy. Takový aljašský malamut si bude zimní počasí pravděpodobně užívat více než to letní.
Náchylné pejsky je ale takřka nutností obléknout do oblečku, který jim bude před chladem chránit záda a část břicha. Obleček by se neměl sundávat hned po příchodu domů. Je důležité ho na pejskovi ještě chvíli nechat, aby neutrpěl teplotní šok při přechodu mezi dvěma teplotními extrémy.
V případě, že je obleček mokrý od sněhu nebo deště, je vhodné pejska svléknout a zabalit do hřejivé deky. Obecně se pak doporučuje, aby bylo v zimě venčení kratší, ale o to častější.
To samé platí i v případě horkých letních měsíců, kdy teploměr atakuje tropické hodnoty. V tomto případě platí snad ještě více, že delší pobyt venku může způsobit mazlíčkům zdravotní problémy.
Proto je nutné se vyvarovat venčení v poledních hodinách, kdy sluníčko nejvíce praží. Pejsek se totiž může lehce přehřát. Problémy může způsobovat i rozpálený asfalt či beton.
V případě, kdy je mírné klima, by se měla doba venčení odvíjet od fyzické zdatnosti pejska. Větší plemena, která jsou plná energie, vyžadují podstatně delší čas na procházce než ta malá.
Malému yorkšírovi či bišonkovi stačí denně průměrně 30 minut venčení. Oproti tomu zlatý retrívr či border kolie mohou přímo vyžadovat až čtyřnásobně delší procházky. Opět zde však platí poučka, že každý pejsek může mít jinou potřebu, kterou jistě po pár měsících společného soužití zjistíte.
Dvě nebo tři procházky denně?
V úvodu je třeba poznamenat, že frekvence venčení závisí na několika faktorech:
- věk
- velikost
- plemeno psa
Jak jsme poznamenali výše, minimální čas, který by měl pes trávit venku, začíná na 30 minutách denně. Větší a fyzicky aktivnější psi mohou ale vyžadovat dokonce až dvouhodinový pobyt. Tato minutáž se pak většinou rozděluje mezi dvě až tři procházky.
O tom, k jakému počtu venčení se přikloníte, závisí na individuální potřebě pejska a mnohdy i vaší časové vytíženosti. Není výjimkou, kdy páníček tráví celý den v práci a nemá k dispozici nikoho, kdo by jeho psa uprostřed dne vyvenčil.
Nezbývá tedy nic jiného, než se spokojit s procházkou pouze ráno a večer. V tomto případě, by však doba samotného venčení měla být delší, tak aby procházka zajistila psovi dostatečnou dávku fyzické aktivity.
V případě, že je váš mazlíček v dobrém zdravotním stavu a na tento model si zdárně navyknul, nebudou mu jen dvě proběhnutí po venku denně způsobovat žádné problémy.
Klasický model, který používá pravděpodobně větší část majitelů psů, se skládá ze tří procházek konaných ráno, v poledne či odpoledne a večer. Tyto procházky mohou být kratší, než kdybyste chodili se psem jen dvakrát denně.
Venčení štěňat a starších psů
Specifickou skupinou, která se vymyká tradičnímu modelu venčení, jsou štěňata. Malá štěňata ještě nemají plně vyvinutý imunitní systém a pokud nejsou očkována, jsou velmi náchylná k různým nepříjemným nemocem.
Z tohoto důvodu byste s plným kontaktem s ostatními psy měli počkat až dva týdny po závěrečném očkování, což se rovná 13. až 14. týdne věku. S krátkými bezkontaktními procházkami by se mělo začít někdy kolem 7. týdne stáří. Je však nutné, být neustále na pozoru a malého pejska pečlivě hlídat.
V momentě, kdy začnete chodit se štěnětem ven, je třeba myslet na to, že ještě nedokáže zadržovat moč a stolici tak dlouho jako dospělý pes, a tak by mu měly být dopřávány častější, ale o to kratší procházky.
Co se týče délky venčení, existuje poučka, která říká, že každý měsíc života pejska mu do doby venčení přidává 5 minut.
Pomocí tohoto pravidla by například dvouměsíční štěně mělo mít denně pouze desetiminutový pohyb venku. Procházky by však měly být velmi časté. Udává se, že s malým pejskem by se mělo chodit na krátké procházky po každých dvou hodinách s tím, že daný interval by se měl později prodlužovat.
Druhou specifickou skupinou jsou starší psi. Zde více než jindy platí, abyste v rozhodování respektovali to, co vašemu psímu seniorovi vyhovuje. Dvě denní procházky jsou však nutným minimem, které byste měli dopřát každému z nich.
V případě, že má pes potíže s delším udržením moči či stolice je pak nutné, aby se frekvence venčení samozřejmě zvýšila. Doba venčení a náročnost procházky pak závisí na fyzickém stavu staršího pejska.
Jsou bohužel i případy, kdy starému psovi dělá pohyb už velký problém a sám by se ven nedokázal dopravit. V těchto případech je nutné, abyste mu pomohli a ven ho odnesli. I takto nemocní jedinci, totiž potřebují absorbovat všechny výhody, které pejskům pobyt venku přináší.
A garantujeme vám, že vidět psího seniora, který je už na konci své životní cesty, jak vrtí ocáskem, když kolem něho skotačí malé štěně, patří mezi ty nejhezčí momenty, které vám soužití s psími společníky může nabídnout.