Parvoviróza je jedno z onemocnění, které může vašeho psa postihnout ve velice útlém věku. Jak toto onemocnění poznat a jak ho léčit?
Obsah článku
Parvoviróza se řadí mezi velmi nakažlivá akutní systémová onemocnění, což znamená, že v těle napadá více orgánů a postihuje tak celý organismus. V tomto případě je zánětem zasaženo nejčastěji tenké střevo, kostní dřeň, lymfoidní tkáně a svalovina srdce.
Nejnáchylnější jsou k ní psi do prvního půl roku věku, kteří nebyli vakcinováni, ve většině případů se zjistí u štěňat starých 6-18 týdnů (až 75 %). Další ohroženou skupinou jsou psi starší 8 let žijící ve skupinách, kteří už mají s věkem přirozeně slabší imunitu. Predispozice byly zjištěny například u rotvajlerů, dobrmanů, labradorů, nebo amerických stafordshirských teriérů.
Virus se přenáší kontaktem s již nemocným zvířetem nebo s kontaminovanými předměty. Váš mazlíček se tedy může nakazit například na procházce, když projeví zájem o cizí hromádku, nebo předmět kontaminovaný močí, zvratky či slinami cizího psa. Virus je velmi odolný a je těžké se ho zbavit, může přežívat také v kontaminované vodě a potravě. Od nakažení to trvá zhruba 7-14 dní, než se objeví první příznaky.
Nemoc je zrádná v tom, že má velmi rychlý začátek a může rychle skončit smrtí, hlavně u štěňat. Po proniknutí tlamou se virus pomnoží v lymfoidní tkáni, dostane se do bílých krvinek a rozšíří se tak krví po celém organismu (virémie). V těle pak napadá rychle se dělící buňky, což jsou právě buňky střev, kostní dřeně či srdeční svaloviny, a způsobuje jejich destrukci.
V důsledku toho existují dvě formy onemocnění, srdeční a enterální (střevní), podle toho, kde virus buňky ničí – nikdy ale nejsou obě u jednoho jedince zároveň!
Srdeční forma se vyskytuje hlavně u štěňat do dvou týdnů věku, která se nakazí buď z kontaminovaného okolí, nebo přes placentu již nemocné matky. Ve většině případů končí smrtí, protože infekce postupuje velmi rychle.
Příznaky a diagnostika parvovirózy
Mezi první příznaky střevní formy patří náhlé a intenzivní zvracení, které může být zpěněné, s příměsí krve, hlenu nebo žluči a může se objevit klidně i desetkrát do hodiny. Charakteristický bývá krvavý průjem, ztráta zájmu o okolí a potravu i vysoká horečka.
Zvíře bývá velmi slabé, neudrží se na nohou, může mít zvětšené břicho v důsledku naplnění tekutinami. Navíc narušenou slizniční bariérou ze střeva pronikají do krve bakterie, které mohou vyvolat celkovou otravu organismu. V důsledku dehydratace, sepse a ztráty hmotnosti je možný až šok nebo úmrtí do 24 hodin, proto je potřeba jednat velmi rychle a při sebemenším podezření na nákazu navštívit veterináře.
K diagnostice postačí klinické příznaky a vyšetření vzorku krve nebo trusu, téměř ve všech případech je nutná hospitalizace.
Léčba parvovirózy
Zvířeti se alespoň na 24 hodin (do vymizení krvavého průjmu) odstraní jídlo a voda, funkci rehydratace a výživy plní infuze. Důležité je podání antibiotik, léků proti zvracení a látek na ochranu žaludeční sliznice. Specifickou terapií může být podání anti – séra (suspenze protilátek proti parvoviru) nebo imunoglobulinů na posílení imunity (hlavně u štěňat).
Po odpojení z infuze podávejte ze začátku pouze elektrolytové nápoje a kašovitou, lehce stravitelnou potravu, ale pouze pokud se znovu neobjeví zvracení. V případě, že je vše v pořádku, můžete postupně během několika dalších dní přejít na dietní krmivo, které by měl pes dostávat alespoň dva týdny. Můžete zkombinovat komerční veterinární dietní granule s odtučněným tvarohem nebo malými kousky vařeného králičího, drůbežího nebo skopového masa s rýží (zhruba v poměru 1:3).
Očkování
Bohužel, léčba nemusí být vždy úspěšná. Jedinou prevencí proti onemocnění parvovirózou je vakcinace. Očkováním chovných fen snižujete i pravděpodobnost nakažení štěňat, protože jsou chráněna kolostrální imunitou (mají v těle protilátky z mateřského mléka feny). Kdy ale vzít pejska poprvé na očkování? A jak často?
- Týden před očkováním je nutné psa odčervit
- týden věku (základní vakcína proti parvoviróze a psince)
- týden věku (přeočkování parvovirózy a psinky + leptospiróza, infekční hepatitida a parainfluenza)
- týden věku (přeočkování všech nemocí z 8. týdne)
- Mezi 12. týdnem a půl rokem věku je u nás povinná vakcinace proti vzteklině, buď v kombinaci nebo samostatně
- Poté přeočkování každý další rok od poslední vakcinace
Kromě vakcinace je důležitou prevencí zamezení kontaktu se psy, o kterých nevíte, zda jsou očkovaní. Neberte psa na potencionálně kontaminovaná místa (útulky, množírny, odchytová zařízení), zabraňte požírání trusu při procházkách, pravidelně jej odčervujte a snažte se udržet stresové faktory pro zvíře na minimu.
V chovech je také důležitá karanténa při dovezení nového jedince, pravidelná dezinfekce a celková čistota.