Dáváte svému pejskovi dostatečné množství stravy a stejně si při venčení často pochutnává na vysoké trávě? Pak si jistě lámete hlavu nad tím, proč to dělá. Naši psí mazlíčci ovšem nemusí zůstat jen u stébel trávy a svůj jídelníček mohou dále zvláštně obohacovat.
Proč psi žerou exkrementy, kamení nebo hlínu? Je to pro ně případně nebezpečné a jak je to odnaučit? Na tyto a další otázky, které se s tímto problémem derou na povrch, se dozvíte odpověď v tomto článku.
Obsah článku
Proč jí psi trávu?
Jdete se svým psem na odpolední vycházku a on myslí jen na to, jak si ukousnout co nejšťavnatější kousek trávy. Toto na první pohled zvláštní chování může mít několik důvodů a většina z nich vás může nechat naprosto klidnými.
Nejprozaičtějším vysvětlením je, že psi trávu jedí jednoduše proto, že jim chutná. Mnoho majitelů psů přidává svým mazlíčkům do granulí například čerstvý salát, a když mají pejsci podobnou surovinu při venčení všude kolem sebe, nelze toho občas nevyužít.
Druhý možný důvod nám říká, že se psi snaží pojídáním trávy zbavit nevolnosti či žaludečních potíží. Pejsek má tento problém většinou, když se snaží ukousnout a spolknout velký počet stébel, která ani řádně nerozkouše.
Tráva pak pejska v krku a v žaludku škrábe či dráždí, což mu pomáhá vyvolat zvracení. Pokud se toto samopročišťování neděje příliš často, není důvod se něčeho obávat. V opačném případě je ale vhodné navštívit veterináře, který by pejska vyšetřil.
Psi mohou jíst trávu také proto, aby doplnili živiny, které jim v jejich stravě chybí. Většinou se jedná o nedostatek vlákniny, která je právě v trávě, na rozdíl od masa, bohatě zastoupena.
Nicméně je poměrně obtížné poznat, zdali si pejsek vychutnává trávu čistě z požitku, anebo z důvodu důležitého doplnění jídelníčku. Pokud nechceme, aby pejsek trávu dále přežvykoval, je vhodné mu zakoupit granule s vyšším obsahem vlákniny a minerálních látek.
Někteří odborníci vysvětlují zálibu v pojídání trávy poukázáním na společného předka všech psů – vlka. Vlci jsou sice masožravci, nicméně loví zvířata, která jsou naopak býložravá. Když vlk sní zajíce, tak spolu s ním spořádá samozřejmě i obsah jeho žaludku, který je plný rostlinné stravy.
Vlci tak do sebe touto cestou dostávají vlákninu a ostatní živiny, které jsou obsaženy v rostlinách. Podle tohoto názoru pes po vlku toto chování zdědil. Vychutnávání si vysoké trávy tak může být pouze genetický návyk pocházející od vlčího předka.
Ať váš pejsek jí trávu z jakéhokoliv důvodu, v drtivé většině případů to nepředstavuje žádný velký problém. Pozor byste si měli dát jen na to, aby se „nepásl“ na trávníku, který je chemicky upravován. Pesticidy a jiné chemikálie by totiž mohly pejskovi způsobit značné potíže.
Proč psi žerou výkaly?
Na první pohled nepříjemnějším a zároveň i zvláštnějším jevem je, když si všimnete, že váš pes žere výklady (lidově hovna). Ať už se jedná o jeho vlastní výklady či ne, vyvolává to u majitelů psů mírné zděšení. Takovéto chování se označuje výrazem koprofágie.
Když vidíme svého pejska, jak si libuje v koprofágii není to rozhodně příjemná záležitost. Pokud se jedná o konzumování vlastních výkalů, můžeme být ale relativně klidní, neboť to není nikterak nebezpečné. Exkrementy cizích psů a zvířat však mohou obsahovat různé parazity, které by mohl váš čtyřnohý přítel spořádat.
Podobně jako to je v případě pochutnávání si na trávě, tak i pojídání psích hovínek může být pozůstatkem z dob minulých. Feny, žijící v doupěti se svými štěňaty, jedly jejich výkaly čistě z ochranářských důvodů.
Pach z exkrementů by totiž do doupěte přilákal jiné predátory, kteří by mohly štěňata i fenu ohrozit. Dnešní psi mohou mít tak tuto taktiku v genech stále uchovanou.
Feny pojídají výkaly svých štěňat také z důvodu zachování čistoty. Štěňata od nich pak mohou toto chování okoukat a dále ho provozovat do doby, než se to odnaučí.
Často se také uvádí, že toto nevábné chování provádějí psi, kteří mají určité nedostatky ve stravě. Pejsci mají hlad a snaží se sníst vše, na co přijdou – včetně výkalů. Viníkem mohou být i parazité, kteří z potravy „kradou“ tolik důležité živiny. Nicméně četné studie ukazují, že v psích hovínkách si libují i hafani, kteří mají vyváženou stravu a nic tak nepostrádají.
Zastavme se ještě na chvíli u mazlíčků, kterým chybí určité živiny. Pro ně může být totiž pojídání určitých výkalů paradoxně někdy prospěšné. Například výkaly býložravců jsou relativně bohatým zdrojem vitamínů, které pejsek v klasické stravě většinou nedostává.
To samozřejmě ale neznamená, že budete svého pejska do jejich konzumace nutit. Lepší je mu pořídit doplňky výživy nebo granule, které tyto látky již obsahují.
Spouštěcím mechanismem pro koprofágii může být také stres. To se týká třeba nešťastníků, kteří jsou svými páníčky trestáni za to, že vykonali potřebu na nesprávném místě. Pejsek může špatně pochopit, že je trestán za samotný akt vylučování a později se může snažit „důkazy o svém provinění“ sníst, aby je nikdo nenašel.
Otázkou, kterou si určitě kladete, je, jak pejska toto chování odnaučit? V případě, že pejsek jí svoje vlastní výkaly, je nejjednodušším řešením, jeho exkrementy ihned uklidit. Zamezení přístupu je nejúčinnější.
Občas jí pejsek výkaly i z nudy, proto se mu dostatečně věnujte a snažte se mu nabídnout dostatek hraček pro odreagování. Samozřejmostí je pak vyvážená strava, která dá pejskovi pro vývoj vše potřebné.
Dnes se dají pořídit i různé přípravky, kterým se exkrementy posypou a činí je tak i pro pejska nepřitažlivými. Některé z nich se dají přidat i do samotné stravy. Pejsek tak bude vylučovat výkaly, které ho vábit již nebudou.
Můj pes žere hlínu i kamení – co s tím?
Chápete, že si váš pejsek libuje v pojídání trávy a dokážete pochopit i důvody, proč občas spořádá exkrementy. Proč ale pejsci utápějí čumák i v něčem tak zvláštním jako je kamení nebo hlína?
Konzumace hlíny u psů není nikterak výjimečnou situací. V určitých případech může mít dokonce pozitivní efekt. Při trávení totiž dochází k čištění střev. Vedle toho půda obsahuje i poměrně velké množství vápníku a sodíku.
Dále je zde nutné opět zvážit i faktor nudy. Pejsek zkoumá prostor všude kolem sebe. To dělá čumákem i jazykem. Při takovém mapování terénu i několik věcí či surovin zhltne, včetně kamenů a hlíny. Pokud váš pejsek ale nedlabe hlínu příliš často a jí u toho i svoje granule, není třeba se čeho bát.
Nicméně když váš pes žere kamení, je třeba se mít na pozoru. V tomto případě totiž hrozí, že jeden z kamenů nemusí projít skrze střeva, nebo že se dokonce ucpe celý trávicí trakt.
Záliba v kamení může opět vycházet z nedostatku minerálních látek nebo se může jednat jen o špatný zlozvyk. Řešením je tedy vyvážená strava a zamezení přístupu ke kamínkům.